Bola Tinubu | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Alliance for Democracy (1998–2006) Action Congress of Nigeria All Progressives Congress (od 2013) |
Rodné jméno | Bola Ahmed Tinubu |
Narození | 29. března 1952 (72 let) Lagos |
Národnost | Jorubové |
Choť | Oluremi Tinubu |
Rodiče | Abibatu Mogaji |
Alma mater | Chicago State University |
Profese | specialista v oblasti účetnictví, politik a Prezident Nigérie |
Náboženství | islám |
Commons | Bola Tinubu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bola Ahmed Adekunle Tinubu (* 29. března 1952 Lagos) je nigerijský politik a podnikatel. Je členem strany All Progressives Congress a od května 2023 zastává funkci prezidenta Nigérie.
Je příslušníkem národa Jorubů a praktikujícím muslimem. Ve svém oficiálním životopise uvádí, že jeho matkou byla významná lagoská obchodnice Abibatu Mogaji, jeho protivníci však toto tvrzení zpochybňují.[1]
Na Chicago State University v USA získal roku 1979 diplom v oboru účetnictví. Po návratu do vlasti pracoval pro firmu Mobil Oil a v roce 1992 byl zvolen senátorem. Byl hlavním kritikem vojenského převratu, který provedl Sani Abacha, za jehož diktatury pobýval čtyři roky v exilu.[2] V roce 1999 byl zvolen guvernérem státu Lagos, funkci zastával do roku 2007. Zasloužil se o ekonomický vzestup regionu, byl však také obviňován z korupce a spojení s organizovaným zločinem.[3] O jeho sklonu ke zneužívání pravomocí byl natočen dokumentární film The Lion of Bourdillon, jehož autory Tinubu zažaloval, spor skončil smírem.
Stal se jedním z nejbohatších Nigerijců a významnou postavou politického zákulisí, patřil k nejbližším spojencům prezidenta Muhammadu Buhariho. Byl kandidátem strany APC v prezidentských volbách konaných 25. února 2023. V prvním kole získal 8 794 726 hlasů a díky dostatečnému zisku ve většině států se stal podle ústavy prezidentem. Na druhém místě skončil bývalý viceprezident Atiku Abubakar, který poté napadl regulérnost voleb.[4]
Po svém zvolení prezident představil program hospodářského oživení, nazvaný Tinubunomics. K jeho prvním krokům patřila devalvace měny a zrušení dotací na pohonné hmoty, což zasáhlo především nemajetné vrstvy.[5] V březnu 2024 prezident oznámil, že v rámci úsporných opatření výrazně omezí zahraniční cesty.[6]